Wikipedia - Historie piva a pivní lázně

V současné době nedoporučují učitelé žákům ve školách, aby se při přípravě k vyučování opírali o informace, obsažené ve Wikipedii. Jsou považovány za nespolehlivé. Avšak, většina lidí používá tuto „lidovou“ encyklopedii jako rychle dostupný zdroj nezbytných základních informací. Proto se i omyly, obsažené v tomto zdroji, nejen rychle šíří, ale také vytvářejí u čtenářů chybné orientační body. Tak je to s informacemi o pivních lázních. Ve Wikipedii buď nejsou, nebo obsah z velké části neodpovídá skutečnosti. Odborníci, kteří povolují zveřejnění článku o pivních lázních ve Wikipedii, soudě podle informací o jejich kvalifikaci a pracovních zkušenostech, umístěných na internetu, jsou často nedostatečně kompetentní a v podobných otázkách se špatně orientují.

Odmítli zveřejnit článek o pivních lázních v ruském (německém) jazyce dle jejich názoru kvůli nedostatečnosti jeho vědeckosti a akademičnosti. A to i tehdy, když je jeden z autorů kandidát věd a druhý lékař se šesti specializacemi, a patří jim v roce 2013 oficiálně zaregistrovaný (po několika letech upřesňování a schvalování) patent č. 2494719 o objevu pivní koupele jako fyzioterapeutické procedury. V současné době nedoporučují učitelé žákům ve školách, aby se při přípravě k vyučování opírali o informace, obsažené ve Wikipedii. Jsou považovány za nespolehlivé.

Avšak, většina lidí používá tuto „lidovou“ encyklopedii jako rychle dostupný zdroj nezbytných základních informací. Proto se i omyly, obsažené v tomto zdroji, nejen rychle šíří, ale také vytvářejí u čtenářů chybné orientační body. Tak je to s informacemi o pivních lázních. Ve Wikipedii buď nejsou, nebo obsah z velké části neodpovídá skutečnosti. Odborníci, kteří povolují zveřejnění článku o pivních lázních ve Wikipedii, soudě podle informací o jejich kvalifikaci a pracovních zkušenostech, umístěných na internetu, jsou často nedostatečně kompetentní a v podobných otázkách se špatně orientují. Odmítli zveřejnit článek o pivních lázních v ruském (německém) jazyce dle jejich názoru kvůli nedostatečnosti jeho vědeckosti a akademičnosti. A to i tehdy, když je jeden z autorů kandidát věd a druhý lékař se šesti specializacemi, a patří jim v roce 2013 oficiálně zaregistrovaný (po několika letech upřesňování a schvalování) patent č. 2494719 o objevu pivní koupele jako fyzioterapeutické procedury. V tomto patentu je uvedeno, že pivní koupel je voda plus určitá část tmavého nefiltrovaného nepasterizovaného „živého“ piva. Je uvedena žádoucí teplota 37-38°C, pozitivní účinek vzduchové masáže. Jsou stanovena kritéria pro posuzování výsledku, dosaženého během procedury.

Kromě subjektivních pocitů relaxace se pokožka stává sametovou a vlasy hedvábnými díky zlepšení samotné struktury vlasu a posílení vlasových cibulek atd. Byly objasněny příčiny tohoto. Protože ve Wikipedii existuje článek o pivních lázních pouze v češtině a zmínka o našem zdravotním patentu v něm chybí, všichni čtenáři, včetně cizinců, mohou čerpat informace pouze z něj. V této situaci je třeba provést analýzu sentencí a faktů, obsažených v tomto článku. První největší chyba je v článku o pivních lázních ve Wikipedii obsažena již v prvních dvou řádcích, které v souladu s praxi Pivních Lázní Chodová Planá zásadně nesprávně určují, kam budou směřovat další úvahy a závěry. Tvrdí se v něm, že pivní koupel je výtažek z chmelu a jiných rostlin. Ihned vzniká otázka: z jakého důvodu nazývá autor článku tuto koupel „pivní“? Pokud zde pivo ani není zmíněno! A dále je historie piva podmíněna historií chmele. Protože v pivní koupeli je dle názoru tohoto autora hlavní složkou chmel a ne pivo. A jak to bylo s pivem do té doby, než se objevil chmel? Neexistovalo? A koupele, které autor chápe jako chmelové, mohly tudíž vzniknout jen se začátkem používání chmelu v pivovarnictví? Chmel jako konzervant pro uchování piva se začal skutečně používat od konce 8. století v některých evropských klášterech. Ale širšího použití v pivovarnictví, například v Německu, dosáhl až za několik století. V Anglii ještě o několik století později, tzn. v pozdním středověku. Použití chmele vytvořilo určité chuťové standardy piva „s hořčinou“, ale spojovat ho se vznikem pivních koupelí je nepodložené. Pokud začínáme hovořit o skutečné historii pivních koupelí ( a ne z názoru provozovatelů Pivních Lázní Chodová Planá ) , je samozřejmě třeba začít historií vzniku piva. Co pili stavitelé egyptských pyramid před mnoha tisíci lety? Pili pivo! Píše se o tom v dochovaných textech. Chmel nebyl, ale pivo bylo. Akorát se dlouho neuchovalo: uvařili ho a za den dva vypili. Proto se pilo vždy čerstvé nefiltrované a nepasterizované živé pivo se všemi vitamíny, mikroprvky a aminokyselinami, které nevyvolalo pouze alkoholové opojení, ale bylo prospěšné lidskému organismu.

Pivo bylo levné, vařilo se snadno a rychle. A nic nebránilo egyptské elitě, která si stavěla paláce a pyramidy, aby se koupala v pivě ve formě pivních koupelí! Ještě před Egypťany je zmínka o masovém užívání piva ve starobylém sumerském klínovém písmu. Sumerové i Egypťané vařili pivo z obilí, které si sami vypěstovali. Ale dle názoru některých historiků se pivo poprvé objevilo v Mezopotámii již dříve. Němečtí archeologové, zdá se, našli místo vzniku piva, a prodloužili historii jeho vzniku na 12 tisíc let. Na hranici Izraele a Sýrie v polovině 90. let 20 stol. byly objeveny hromadné kamenné svatyně, dvakrát starší než známý Stonehenge v Anglii. Historikové tam našli kosti nejlepších částí koster divokých zvířat a zůstatky divoce rostoucího ječmene na dně velkých kamenných nádob. Není pochyb, že jídlo a pivo se zde používalo k uctívání náboženského kultu. To znamená, že pivo lidé pili ještě před vznikem zemědělství. A jak míní řada odborníků, samotné zemědělství vzniklo díky potřebě používat zrno k výrobě chmelového nápoje při provádění náboženských ceremonií. Před 10 tisíci let začalo křesťanství k podobným účelům používat chléb a víno. V podmínkách Mezopotámie se pivo nevařilo, ale vyrábělo, přičemž velmi jednoduše: sebraný divoký ječmen mleli v kamenné kádi kamennou maltou, zalívali vodou a nechávali na slunci. Za den, maximálně dva, se díky „divokému kvašení“ získal silný chmelový nápoj. Bez použití chmele dlouho nevydržel, ale nebyl hořký jako dnešní pivo. Xenofontes během významného přechodu 10 tisíc řeckých vojáků z Persie na Kavkaz popsal „ječmenné víno“ v hliněných nádobách v Arménii. Tam se pilo silné pivo brčky přímo z kádě, rozhrnujíc plovoucí zrna ječmene. To bylo před 2,5 tisíci lety. Je třeba zmínit, že ve staré Číně se vařilo pivo z rýže. Z dostupných obilovin vařili pivo Germáni, Keltové, Slované a jiné národy. V podstatě v místech, kde nebylo rozšířeno pěstování vinné révy. Obecně se pivo vařilo nejen z ječmene, ale i z pšenice, ovsa, špaldy, prosa a žita. V evropských podmínkách, především na severu Evropy, bylo pivo nejrozšířenějším a nejlevnějším alkoholickým nápojem se snadnou a rychlou výrobou. A protože se pivo vyrábělo ve velkém, existovaly i podmínky pro užívání pivních koupelí významnými a solventními lidmi, jakož i těmi, kdo byli spojeni s výrobou piva. V české verzi článku ve Wikipedii je nesprávně popsán obsah a proces samotné procedury pivní koupele. Autor tvrdí, že každý podnikatel, který má pivní lázně (Chodová Planá, Praha, Plzeň, Rožnov a jiné), používá svou metodiku a způsob absolvování procedury. Tím odůvodňuje, kromě piva, použití droždí, bylinných směsí atd. v souladu s „místními tradicemi“. Není kladen důraz na to, že pivo používané v pivních koupelích musí být nefiltrované a nepasterizované.

Avšak, je to tak zásadní, jako když sojové maso je obecně považováno za „maso“. Takovýmto „sojovým masem“ je všude prodávané filtrované a pasterizované pivo, přizpůsobeném potřebám trhu. Pokud je vše užitečné, co v pivě bylo, odfiltrováno, a pasterizace ohřevem na 75°C zabila vše živé, jaký smysl má používat takovéto pivo v pivních koupelích. Přitom od toho očekávat výsledek, jako od plnohodnotného skutečného produktu? V uvedeném článku ve Wikipedii je uvedeno, že v některých pivních koupelích se používá vzduchová masáž. Například v Chodové Planévzduchovou masáž nemají. Dle našeho hlubokého přesvědčení a na základě provedených výzkumů tvrdíme, že vzduchová masáž je nejdůležitější součástí skutečné pivní koupele. Čistí a masíruje pokožku a vlasy, optimalizuje arteriální tlak, zlepšuje potenci, podporuje hubnutí a aktivně napomáhá celkovému uvolnění organismu. Proto není třeba, jak doporučuje autor článku, opustit koupel po 20-30 minutách. Podle četných reakcí našich klientů skutečná relaxace po půlhodině teprve začíná. Proto lidé, kteří přijdou do pivních lázní, musí mít volbu: pokračovat v uvolnění i nadále v koupeli do uplynutí 1 hodiny (to požaduje 90% klientů) nebo ukončit proceduru s ulehnutím na lehátko a zakrytím dekou. Procedura trvající hodinu – to je minimální doba, protože za 50% ceny, pokud takováto možnost existuje, si naši klienti často přikoupí druhou hodinu odpočinku v pivní koupeli se vzduchovou masáží. Velmi vzdáleně se ve Wikipedii uvádí, že po pivní koupeli se v mnoha místech nabízí ještě návštěva solné jeskyně, finské sauny, masáž lávovými kameny atd. To je chyba. Po skutečné pivní koupeli s nefiltrovaným a nepasterizovaným pivem, kdy se póry otevřou, pokožka vyčistí, vlasy vyživí a celý organismus se nasytí užitečnými látkami, by bylo nerozumné absolvovat jiné procedury, které mají vliv na pokožku a vlasy. Navíc Vám zodpovědně tvrdíme, že po skutečné pivní koupeli tělo nepotřebuje sprchu do následujícího dne. A poznáte to podle toho, že se skvěle cítíte, jste uvolnění, a poté se aktivují životní síly organismu. Autor článku dále zmiňuje, že pivo je přírodní produkt s užitečnými látkami. Ale pokud v pivní koupeli není povinným samotný „produkt“, jaký smysl má o tom vést úvahy? Následují úvahy o užitku chmelu v pivní koupeli. Ale my jsme si již ujasnili, že chmel není povinnou složkou pivní koupele.

Omlazující efekt, aromaterapie, prohřátí kloubů, vyřešení řady kožních problémů – to je výsledek toho, že se v pivní koupeli nachází ne chmel, ale vysoce kvalitní pivo, uvařené při použití chmele. Kromě nefiltrovaného nepasterizovaného piva nejsou veškeré přísady do pivních koupelí prověřeny speciálními výzkumy, jejich účinek má pouze hypotetický charakter. Poslední podstatný omyl, obsažený v článku o pivních lázních ve Wikipedii, je tvrzení, že děti do 15 let nesmí navštěvovat pivní lázně. Není tomu tak. Pivní roztok v této koncentraci, která je obsažena v pivní koupeli, nemůže negativně působit na dětský organismus, přičemž pozitivní účinky procedury zůstávají zachovány. Proto děti od 3 do 15 let absolvují pivní koupele s rodiči. Věk není kontraindikací pro absolvování koupele.